Doba ledová - Třeboňsko
Vývoj krajiny
Charakteristika oblasti
Vývoj krajiny
Horniny a geologický vývoj
Těžba surovin
Půdy
Vodstvo
Podnebí
Rostliny
Živočichové
Lesy
Od poslední doby ledové dodoba ledova konce raného středověku
Chladné a suché podnebí panující na konci poslední doby ledové (cca 10 000 let př. n. l. ) vytvořilo krajinu téměř bezlesou, jen se skupinami nízkých borovic, bříz a keřových vrb podél vod. S postupným oteplováním a zvlhčováním klimatu se rozšířily světlé borové lesy s břízou a přibývalo rostlin kolem močálů a jezer. V období boreálu se silně oteplilo a celé Třeboňsko se kromě rašelinišť pokrylo souvislými borovými lesy. Počaly se objevovat listnáče – líska, dub, jilm, lípa, jasan, na zamokřených místech olše a také smrk. Nejrozsáhlejšího zalesnění dosáhlo Třeboňsko v období atlantiku. Vysoké vodní srážky a vyšší teplota podporovaly rozvoj listnatých lužních lesů podél Lužnice a Nežárky.Jiné plochy Třeboňska byly pokryty smíšenými doubravami s lípou, jilmy a javory. Asi v době 4 000 let př.n.l. se rozšířil na Třeboňsko buk a později v období subboreálu jedle. V souvislosti s prováděným paleobotanickým výzkumem bývalého jezera Švarcenberk v okolí a na dně dnešního rybníka Švarcenberk u Ponědrážky byly v roce 1998 objeveny stopy (pazourkové jádro, několik drobných úštěpů a dvě drásadla) pobytu mezolitického člověka na břehu jezera zhruba v době mezi 8 000 a 4 500 let př.n.l. Rozsáhlé mezolitické osídlení bylo nepřímo doloženo na základě přítomnosti pylových zrn antropogenních indikátorů a mikroskopických uhlíkových částic v jezerních sedimentech datovaných do raného holocénu. Silná nepřímá indikace dávala tušit přítomnost mimořádně hustého osídlení v těsném okolí bývalého jezera, a to minimálně od samého začátku holocénu po jeho střední část. Navazující archeologický průzkum, provedený v roce 2000 a zejména pak v letech 2005 a 2006, přinesl hojné nálezy štípané kamenné industrie datovatelné rámcově do pozdního paleolitu a především do mezolitu. Jinak je Třeboňsko považováno v souvislosti s pravěkým vývojem za periferní oblast, známá je dále pouze neolitická lužnická vodní cesta, která je doložena drobnými nálezy. Neporušené pralesy vytrvaly až do období první slovanské kolonizace, avšak vzhledem k menší intenzitě archeologického výzkumu nejsou z období přelomu letopočtu a následných brzkých staletí z území Třeboňska známy průkazné slovanské nálezy, představující nejstarší zemědělskou kolonizaci. Pozdější drobné solitérní osídlení na Třeboňsku v podobě mohyl např. na Dračici či nálezy na Lužnici však postrádá hradištní centrum. Stejně tak období raného středověku nelze opět na Třeboňsku doložit.