Jmenuji se Milda Dubulík. Jsem malý dubový panáček, co se narodil pod Krčínovým dubem.
Ten starý strom už toho hodně pamatuje. Zatímco rostl a mohutněl, mnohé se kolem odehrálo. Město zažívalo rozkvět, slávu i zapomnění. Často jsem s broukem tesaříkem naslouchal vyprávění dubu o lidech prostých i bohatých, o jejich radostech a strastech. Rád bych se o získané vědomosti podělil také s Tebou. Projdeme se spolu Třeboní, budeme si hrát, zapisovat si, malovat, hledat, pozorovat a tím město poznávat. Ukážu Ti, že i s hlavou dubovou se toho dá hodně vymyslet a zapamatovat. Málem bych zapomněl. V Třeboni je spousta komárů, možná se na nás po cestě nějaký přisaje.